Vzpomínám si, jak mi během telefonátu jeden recruiter řekl:
„Mám tady kandidáta-cizince a už je v EU, takže to bude rychlejší, ne?“
Omyl!
Právě relokace cizince, který už na území EU pobývá, se v praxi často mění v administrativní a časově náročné kolečko pro kandidáta i zaměstnavatele. A paradoxně je celý proces složitější, než když se relokace řeší přímo ze země původu zahraničního kandidáta.
Dát dohromady dokumenty je kumšt
To, že už cizinec v EU žije, bývá pro získání povolení k pobytu (v našem případě zaměstnanecká karta / modrá karta) výhodou jen výjimečně. Pokud žádá o české povolení k pobytu, musí českým úřadům dodat prakticky stejnou dokumentaci jako kdokoliv jiný. Sice může již mít některé dokumenty z předchozí relokace do EU, například apostilovaný diplom, jenže tím výčet dokumentů většinou nekončí.
A právě tady to celé začíná (a relokace také někdy i rovnou končí).
Trestní rejstřík jako rozbuška
Největší komplikací bývá nejčastěji výpis z trestního rejstříku.
Pro získání víza či povolení k pobytu do ČR musí totiž žadatel o vízum doložit českým úřadům trestní rejstřík ze země původu, ale také trestní rejstřík z každého státu, kde v posledních 3 letech pobýval dohromady po dobu delší než 6 měsíců.
A teď si představte například občana Egypta, který dlouhodobě žije v některé ze zemí EU, například v Německu, a chce se relokovat do ČR. Musí získat egyptský trestní rejstřík, přičemž je v Německu.
Teoreticky lze vše řešit přes egyptskou ambasádu, prakticky to obvykle znamená týdny čekání.
Rychlejší řešení? Prodraží se.
Ve výsledku se tak z pohledu času vyplatí odcestovat přímo do země původu a dokumenty vyřídit osobně. Jenže to samozřejmě znamená další náklady - letenky, ubytování, možná výpadek příjmu a další administrativu navíc.
Další překážka? Vyšší ověření.
Jakmile je daný dokument vydán, je potřeba řešit tzv. vyšší ověření, tedy apostilu či superlegalizaci dokumentů, což v lepším případě zabere pár dnů, v tom horším i několik týdnů. Pak následuje překlad dokumentů.
Kde podat žádost o povolení k pobytu?
Ve chvíli, kdy máte konečně všechny dokumenty pohromadě, přichází další komplikace, a sice kde vlastně žádost o povolení k pobytu podat?
Na území EU lze žádost o povolení k pobytu (v případě zaměstnání žádost o zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu) podat pouze pobývá-li cizinec na území EU na základě dlouhodobého či trvalého pobytu déle než 2 roky.
Pokud tuto podmínku nesplňuje, musí žádost podat prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v domovské zemi (další čas a náklady).
Existují výjimky, kdy může cizinec podat na jakémkoliv zastupitelském úřadu ČR na světě, ty však nejsou předmětem tohoto článku.
Proces, který dokáže vyčerpat kandidáta i zaměstnavatele
Že je to nelogické? Ano, ale realita je neúprosná. Relokace cizinců, kteří už pobývají v EU, směrem do ČR, bývá v praxi často administrativně, časově i finančně náročnější, než firmy očekávají.
Výsledkem je frustrace na straně kandidáta i zaměstnavatele a také proces, který se může výrazně prodražit ještě dřív, než nový zaměstnanec vůbec nastoupí. Proto by si měl zaměstnavatel, resp. recruiteři a hiring manažeři, zjistit všechny proměnné ještě předtím, než se pro konkrétního kandidáta rozhodnou.
Ověřit oprávnění pracovat v ČR
Máte zaměstnance ze zahraničí? Zjistěte, zda může legálně pracovat v ČR.
