Petra Silovská: Bez cizinců se český trh práce neobejde

Český trh práce prochází zásadní proměnou. Zahraniční pracovníci už nejsou pouze doplňkem domácí pracovní síly, ale stávají se jedním z hlavních pilířů české ekonomiky. O budoucnosti pracovní migrace, náboru zaměstnanců ze třetích zemí, rizicích nelegálního zaměstnávání, nekalých praktikách agentur práce i evropské směrnici o transparentním odměňování jsme hovořili s Petrou Silovskou, bývalou diplomatkou a vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

‍

Od státní správy k advokacii: Dvacet let plných turbulencí

Strávit dvě dekády ve státní správě může evokovat představu rutiny a stereotypu. U Petry Silovské tomu tak ale zdaleka nebylo. Během svého působení zažila klíčové okamžiky moderních českých dějin – od prvního českého předsednictví v EU a pádu vlády v roce 2009 až po zátah na Úřadu vlády v roce 2013.

„Byl to velký šok. Paradoxně ale v dobách úřednických vlád nastal v úřadech klid na práci. Řízení převzali profesionálové a rozhodování bylo velmi logické a expertní,“ vzpomíná Silovská. Zároveň otevřeně kritizuje nešvar české politické scény - takzvaný„odezdikezdismus“, kdy každá nová garnitura má tendenci bořit práci svých předchůdců a prosazovat líbivá, ale nedotažená opatření.

‍

Trh práce v proměnách času: Z cizinců je klíčový pilíř ekonomiky

Posun za posledních deset let je podle Silovské dramatický. Zatímco kolem roku 2016 se řešil převážně Brexit a nejistota Čechů pracujících v Británii, zaměstnávání cizinců v ČR téměř nebylo tématem. Domácí pracovní síla dokázala trh plně saturovat a vládní programy pracovní migrace ještě neexistovaly.

Dnes evidujeme v České republice přibližně milion pracovních úvazků cizinců. „To už není doplňkové řešení. Je to absolutně zásadní pilíř, bez kterého by český trh práce nedokázal fungovat. Neznám větší firmu, která by se dnes bez zahraničních pracovníků obešla,“ zdůrazňuje.

‍

Ukrajina, Filipíny a globální přetahovaná o zaměstnance

Velkou výzvou zůstává budoucnost téměř 400 tisíc ukrajinských uprchlíků. Na vládní úrovni probíhá střet koncepcí - Ministerstvo průmyslu a obchodu varuje před odlivem sil, zatímco Ministerstvo vnitra razí přísnější metr pro ty, kteří se neintegrovali. Do hry navíc vstupují i samotná jednání s Ukrajinou, která bude pro poválečnou obnovu potřebovat své lidi zpět a obává se ztráty kvalifikované populace.

Především ve výrobě a zpracovatelském průmyslu se proto stává obrovským trendem nábor pracovníků z Filipín. Roční kvóta vzrostla ze 3 000 na letošních 10 500 Filipínců.

‍

Proč právě Filipínci?

• ‍Jazyková vybavenost: Díky historickému vlivu USA hovoří plynule anglicky i lidé z odlehlých ostrovů.

• Kulturní blízkost: Jde o křesťanskou zemi s nekonfliktní a přátelskou náturou.

• Státní podpora: Filipínská vláda má specializované ministerstvo pro výjezd pracovníků a aktivně je nabízí zahraničním partnerům. Využívá totiž administrativních poplatků a remitencí, které pracovníci posílají svým rodinám

Pasti nelegálního zaměstnávání: Kde leží největší riziko?

S přílivem tisíců lidí vzrostlo i riziko vykořisťování. Zásadním problémem českého trhu jsou tzv. „ready-made“ agentury a zastřené zprostředkování práce. Nepoctivé subjekty si přeprodávají licence,zneužívají zastřené smlouvy o dílo v logistických centrech a v momentě kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce zaniknou nebo napíší firmu na bílé koně.

Stát na to reaguje zpřísněním, například zavedením institutu nehlášené práce a povinností hlásit zaměstnance do systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) ještě před jejich fyzickým nástupem do práce.

‍

Směrnice o rovném odměňování: Zbytečný strašák nebo revoluce?

Velkým tématem rezonujícím napříč HR komunitou je evropská směrnice o transparentnosti odměňování Podle Petry Silovské však panuje kolemtématu zbytečná hysterie.

‍

Klíčové vhledy ke směrnici o rovném odměňování:

• V Zákoníku práce je již dávno zakotvena povinnost rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Nejde jen o ženy a muže, ale o férovost obecně.

• Zaměstnavatelé již mají nastavené rozpočty a systematické ohodnocení pozic podle náročnosti a odpovědnosti. Smlouvání podle předchozího platu kandidáta by mělo být minulostí.

• Pozor na minimalistickou transpozici: Silovská varuje před přístupem české vlády, která se snaží pravidla zjemnit. Nedostatečné zakotvení povinností pravděpodobně povede k řízení o porušení povinnosti (tzv. infringement)ze strany Evropské komise.

‍

Co z toho vyplývá pro zaměstnavatele?

České firmy čeká období, kdy se neobejdou bez pečlivé HR administrativy a digitalizace. Ať už jde o nábory ze třetích zemí přes systémy typu plánovaného EU Talent Poolu, hlášení do JMHZ nebo přípravu na audit odměňování, klíčem k úspěchu bude transparentnost a včasná příprava.